PROJEKT
LOTUS ESPRIT S2 (1978)
JEDEN Z POUHÉHO TISÍCE
VYROBENÝCH VOZŮ
HISTORIE, 1976-1980 LOTUS ESPRIT S1 & S2
Esprit vznikal jako náhrada Europy, Lotus chtěl vytvořit praktičtější a prostornější vůz s perfektními jízdními vlastnostmi a s novým, moderním designem exteriéru. Zároveň Lotus pro Esprit vyvíjel nový 16-ventilový dvouvačkový motor s označením 907, který by nahradil motory od Fordu. Některé konstrukční základy filozofie značky Lotus byly zachovány, typickým příkladem je páteřový rám podvozku, nízké umístění sedaček a způsob ovládání vozu.
Motor byl vyvíjen se záměrem jej nabídnout i jiným automobilkám. Celohliníková konstrukce byla v té době velmi pokroková a přesně odpovídala záměru o co nejnižší hmotnost celého vozu. Válce motoru byly konstruovány pod úhlem 45 stupňů, což by umožnilo výrazně snížit přední část vozů s motory vpředu, ale také v budoucnu zjednodušit návrh verze V-8. Dvojice karburátorů Dell’Orto pomohla získat výkon 160 koní z dvoulitrové jednotky, americké motory měly výkon 140 koní, částečně díky dvojici karburátorů Zenith-Stromberg a hlavně díky nižšímu kompresnímu poměru. Tento motor se objevil také v modelu Jensen-Healey z roku 1973. Počáteční odhady výroby Jensen-Healey byly však nadnesené, reálná výroba byla mnohem nižší, a to se negativně podepsalo i na vývoji modelu Esprit. Lotus prostě neměl tolik prostředků z předpokládaného prodeje motorů.
U vozidel s motorem uprostřed bylo nutné vyřešit i nové řešení převodovky transaxle. Motory Renault a Ford v modelu Europa byly spojeny s převodovkou Renault, která nemohla zvládnout sílu a točivý moment nového čtyřválce. Colin Chapman chtěl zároveň vyřešit instalaci 8-válcového motoru se stejným uspořádáním. Chapman hledal pětistupňovou převodovku, dostupnou od jiných výrobců, mechanicky jednoduchou a odolnou. Již v roce 1971 si společnost Lotus zajistila dodávku transaxle převodovek z Citroënu SM, která měla být použita i v dosud tajném projektu Maserati Merak.
Zavěšení na páteřovém rámu bylo trochu překvapující. Zadní část vozu společně s motorem byla vlastní konstrukcí Lotusu, zatímco díly přední nápravy byly použity z Opelu Ascona A. Řídicí bylo bez posilovače, kotoučové brzdy na obou nápravách byly použity z Lancia Gamma, i když se značnými úpravami.
Legendární design Espritu vznikl na soukromé schůzce Chapmana a Giorgetta Giugiara v Ženevě v roce 1971. Chapman věděl, že chce pro svůj nový vůz klínovitý styl, v tomto duchu bylo tehdy věhlasnými designery vyrobeno několik prototypů. Giugiaro chtěl vytvořit něco mimořádného, aby proslavil svoji tehdy novou společnost Italdesign. Už v listopadu 1972 se Giugiarovo dílo objevilo na stánku Italdesign v Turíně, vedle studie Maserati Boomerang. Prototyp Lotus vypadal překvapivě dokončeně, i když mnoho věcí se před sériovou výrobou nutně muselo změnit – rozměry podvozku, sklon čelního skla, otevírání zadní části pro přístup k motoru a další. Byl zvolen název Esprit, francouzsky duch.
Stále však trvalo nějakou dobu, než byl konečný vůz hotov. První výrobní prototyp čekal na Chapmana na letišti Heathrow při jeho návratu z argentinské Grand Prix v lednu 1975. Premiéra Espritu proběhla na pařížské výstavě (nikoliv v Londýně, jak doufal Chapman), Esprit však stále nebyl úplně připraven. Po třech letech vývoje, ropné krizi, zhoršeným ziskům společnosti a po ukončení výroby modelů Elan, Plus 2 a Europa, bylo jasné, že Lotus musí něco udělat. Výroba Espritu byla započata společně s novým čtyřmístným modelem Eclat. První kusy byly však dodány až v červnu 1976, Esprit tedy nebyl přímou náhradou Europy. Prodejní cena vystoupala z původních 5.844 na 8.000 liber.
Esprit S1 se začal prodávat poněkud nedokončený. Za £ 8.000 jste dostali auto, které nebylo tak komplexně zpracované ani spolehlivé, jak byste si možná mysleli. Když však James Bond proháněl Esprit na Sardínii a skočil s ním do moře, aby unikl zlověstným padouchům ve filmu Špion, který mě miloval, znamenalo to zrod nové ikony. V USA bylo v roce 1977 prodáno 580 Espritů, přestože základní cena byla 15.990 dolarů, v Kalifornii, kde skončila většina vozů, dokonce 16.844 dolarů.
Nezávislé testy Espritu se často rozcházely v naměřených hodnotách: zrychlení 0-60 mil/h naměřili málo přes 6 vteřin, ale také skoro 8 vteřin, maximální rychlost 124 mil/h (200 km/h) namísto slíbených 138 mil/h (222 km/h), pohotovostní hmotnost byla o 10 procent vyšší než inzerovaných 1.000 kg.
Přesto byly počáteční testy velmi pochvalné. Esprit měl fenomenální jízdní vlastnosti, chování v zatáčkách bylo jako u závodních vozů. Testy kritizovaly spíše některé díly z jiných automobilů, které nebyly vhodné do tak speciálního automobilu.
Lotus proto představil modifikovaný model Esprit S2 v srpnu 1978. Mechanicky to byla velká změna, nový model byl výrazně sofistikovanější. Došlo k výměně vačkových hřídelů za jiné šetrnější k emisím, což také pomohlo zvýšit točivý moment ve středním rozsahu otáček. Kola Speedline nahradila původní leštěné Wolfrace, zadní světla byly nově z Roveru SD1 3500 Vitesse a nikoli z Fiatu X1/9, nový byl i integrovaný přední spoiler. Sedadla byla pozměněna pro lepší vedení těla v zatáčkách, přední výklopné světlomety dostaly dvojité elektromotory a S2 měla i pár dalších drobných vylepšení. Model S2 bylo možné identifikovat podle označení modelu na zadních sloupcích. Inflace se v před-Thatcherovské Británii podepsala na zvýšení ceny na £ 11.124. Současně s modelem S2 Lotus zahájil výrobu speciální omezené edice černozlaté verze John Player Special na počest vítězství týmu Lotus v F1 v roce 1978.
Výroba:
Esprit S1, 1976-78 – 718 vozů
Esprit S2, 1978-80 – 1 060 vozů
Esprit S2 JPS, 1978-79 – 147 vozů
Esprit S2.2, 1980-81 – 88 vozů
NÁŠ ESPRIT
Esprit jsme dovezli ze Spojených států od majitele ze Sacramenta v Kalifornii. Vůz měl málo najetých kilometrů, dlouhou dobu nepoužívaný stál v garáži a majitel jej tedy chtěl prodat.
Tento Esprit měl několik zcela zásadních pozitiv oproti jiným prodávaným vozům. Vedle již zmíněných málo najetých kilometrů tento vůz nebyl nikdy nijak modifikován a hlavně nebyl nikdy nabouraný. To je velmi podstatné. Laminátová karosérie je velmi náchylná k poškození a praskání, i sebemenší nehoda by mohla mít neřešitelné důsledky. To však nebyl tento případ.
Samozřejmě jsme si byli vědomi i noha negativních skutečností. Nepoužívaný automobil skrývá různé nástrahy a vyžaduje renovační práce takřka každého dílu. Zároveň jsme věděli, že náhradní díly na první modely Esprit jsou vzácné.

Esprit jsme po příjezdu do kompletně odstrojili a začali sepisovat potřebné díly a renovační práce. Seznam byl dlouhý. Rozhodli jsme se tedy pro kompletní renovaci celého vozu. Základ byl velmi dobrý a nechtěli jsme udělat jen poloviční práci. Tento Esprit bude na konci lepší než když vyjel z továrny.
Laminátová karosérie byla upevněna na podélný páteřový rám. Karosérii jsme se sejmuli, očistili a připravili pro lakovnu. Rám s motorem, nápravami a mechanickými částmi jsme odstrojili a připravili na postupnou renovaci.


GALERIE FOTOGRAFIÍ
Následující galerie fotografií zobrazují dílčí renovační práce.
Motor
Dvoulitrový 16-ventilový dvouvačkový motor s dvojicí karburátorů Dell´Orto.
Rám a jeho nastrojení
Podélný rám je nosným prvkem celého auta. Rám nese nápravy i motor s převodovkou.
Karosérie
Laminátová karosérie byla detailně vyspravena a nalakována v původní barvě Monaco White.